Ženské křestní jméno Františka má stejný význam jako jeho mužská varianta František. Zřejmě jde o českou odvozeninu italského jména Francesco. Jméno Francesco přitom v Itálii vzniklo jako přezdívka Jana Bernandoneho, posléze svatého Františka z Assisi. Překládá se jako „malý Francouz“, resp. „malá Francouzka“. Druhá teorie spojuje původ jména Františka, potažmo Číst více
Ženské křestní jméno Barbora, stejně jako Barbara nebo Bára je řeckého původu. Vzniklo z řeckého slova „barbados“, které se dá přeložit jako „cizinec“ či „cizinka“. Užívá se také ve významu „člověk, kterému nejde rozumět“, vykládá se i jako „brepta“. Stejný význam má i slovo barbar. http://svatky.centrum.cz/2023/prosinec/4/
Křestní jméno Vilma představuje ženskou alternativu jména Vilém. Jména vznikla ze starogermánského jména Willahelm, resp. slov „willo” („vůle”) a „helm” („přilba”). Vilma se tak vykládá jako „mou záštitou je má vůle”, „má vůle mne chrání”, také „žena pevné vůle”. http://svatky.centrum.cz/202/leden/7/