Mužské křestní jméno Servác má svůj původ v latině. Pochází z latinského slovesa „servare” s významem „uchovat”, „uchovávat” nebo „obsluhovat”. Jméno Servác se tak z latiny překládá jako „uchovatel”, „strážce”, také „osvoboditel”, „zachránce” nebo „zachráněný”, „obsloužený”. http://svatky.centrum.cz/2026/kveten/13/
Ženské křestní jméno Svatava má slovanský původ. Vyvinulo se ze staroslovanského slova „svet” s významem „silný”, „velký”. Jako „silná”, „velká” nebo „mocná” se také překládá jméno Svatava. V novodobém výkladu jméno znamená „svatá”, resp. „svatá řeka”, odvozuje se od přídavného jména „svatý” a slova „ava” („řeka”, „voda”). http://svatky.centrum.cz/2026/kveten/11/
Ženské křestní jméno Barbora, stejně jako Barbara nebo Bára je řeckého původu. Vzniklo z řeckého slova „barbados“, které se dá přeložit jako „cizinec“ či „cizinka“. Užívá se také ve významu „člověk, kterému nejde rozumět“, vykládá se i jako „brepta“. Stejný význam má i slovo barbar. http://svatky.centrum.cz/2023/prosinec/4/
Křestní jméno Vilma představuje ženskou alternativu jména Vilém. Jména vznikla ze starogermánského jména Willahelm, resp. slov „willo” („vůle”) a „helm” („přilba”). Vilma se tak vykládá jako „mou záštitou je má vůle”, „má vůle mne chrání”, také „žena pevné vůle”. http://svatky.centrum.cz/202/leden/7/